Co znamená život bez bariér?

zdroj: www.auto.cz

Toto je velmi těžká otázka, protože bariery mohou být různé. V životě se setkáváme s barierami od dětství a
My máme na mysli bariery, které nám způsobí náhlá nemoc či úraz a jsme odkázáni na invalidní vozík. Tím začíná náš život být jiný a s velkými překážkami se kterými se zdraví člověk nesetká. Po mozkové příhodě či úrazu, který přežijeme a jsme na půl těla ochrnutý, mozek nám nefunguje, tak jak dříve, musíme překonat barieru psychickou, protože jsme ve stavu, že si uvědomujeme, že není něco v pořádku. Poté další bariera je vůbec se odhodlat jít mezi lidi, protože dříve jsem byl/a/ někdo uznávaný a dnes ze dne na den nejsme nic. A dále nastupuje rehabilitace, která skoro nic nezmění a my tuto barieru nechceme přijmout, ale musíme.
Další bariery způsobují lidé sami sobě, při stavbách chodníků, na domy bez výtahů, na metro bez barier, na vlakovou přepravu bez barier atd.
A toto vše jsou bariery, které nemocný sám svou pílí nepřekoná. V tomto mu musí pomoci společnost.

to když začínáme chodit tak překonáváme první bariery. Další bariery překonáváme jak rosteme, ve škole, při prvních zkouškách apod. Tyto bariery se ale dají pílí a úsilím překonat.

Život bez bariér

zdroj: www.vozka.org

V minulé lekci jsme si stahovali záběry ze života tělesně postižených, které jsme si měli přetáhnout do svých počítačů a za úkol jsme měli vyjádřit  svůj postoj k jejich situaci. Mně to usnadnily mé vlastní zážitky, chůze s francouzkými holemi po totální endoprotéze kolenního kloubu a dále návrat do normálníhi života po mozkové příhodě. Uvědomil jsem si, že ve většině případů tělesné postižení nevede k resignaci, ale spíše k odhodlání a snaze nevzdát se a vzepřít se nepřízni osudu. Široká odezva a  podpora hnutím na pomoc tělesně postiženým, jako je například "Světluška", " Paraple" a další  dokazují, že převážné části  společnosti   není osud postižených spoluobčanů lhostejný. Měla by si to uvědomit i oficiální místa a nehledat úspory v omezování prostředků na podporu tělesně postižených a nemocných. Tedy těch slabších a s omezenými možnostmi bránit se. Moc mne nepotěšila zpráva, že jinak sympatická dopravní společnost "Student Agency" omezuje ve svých rychlíkových soupravách "Regio Jet" cestování  vozíčkářů s odůvodněním, že je to příčinou zpožďování vlaků. Opačně se k jednomu z takových případů postavili zaměstnanci Českých drah. Jedna moje známá, téměř devadesátiletá vozíčkářka Blaženka E. se rozhodla přijmout pozvání na jubilejní oslavy  katolické tělovýchovné organizace "Orel" v Brně. Ve vlaku nebylo zařízení na přepravu cestujících na invalidním vozíku, tak jí dráhy umožnily přepravu v poštovním vozu.

A. D.

Tetování 2

Jako dočasný doplněk letních šatů – zaujme, přehlédnout se nedá, což je asi cílem; komerčně jde jistě o zajímavý nápad. Jen doufám, že v mladické nerozvážnosti slečna nepřistoupila na trvalé tetování. Představte si to vše třeba po šedesáti letech! ...
...a nebo plnou ulici:

 

Co by tomu asi řekl Alfons Mucha?   A co teprve paní Sarah Bernhardt?                           
S těžkým srdcem vzpomínám na originál, jeho nádhernou celkovou kompozici s jemnými barvami. Muchův Zvěrokruh (Zodiaque),samozřejmě spolu s Dámou s kaméliemi,  patří k mým oblíbeným plakátům.